
Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí
| 10 | následující
Jsou zobrazeny články 91-100 z celkových 460
Nepochybujme o tom, že hlavním tématem naší zahraniční politiky je dnes otázka ratifikace Lisabonské smlouvy (LS). Právě tato smlouva má potenciál ovlivnit budoucnost naší země více než cokoli jinéhona současné domácí i zahraniční politické scéně. Přesto se o ní narozdíl např. od otázky umístění amerického radaru, která je ve srovnání s ní záležitostí druhého řádu, nevede širší veřejná debata.
V zahraničněpolitické agendě České republiky nyní dominuje otázka ratifikace Lisabonské smlouvy a smluv o umístění amerického radaru. Tyto smlouvy se navzájem velmi liší svým předmětem, povahou a celkovým významem, přesto nebo právě proto není bez zajímavosti postavit je vedle sebe a zamyslet se nad některými méně diskutovanými souvislostmi.
Záznam pořadu "Vedlejší efekty" 16.11. 20:05-21:00 Moderátor: Barbora Kroužková Hosté: Petr Mach (CEP) a Monika Pajerová (ANO pro Evropu)
V ranním vysílání irské rozhlasové stanice RTÉ označil (zelený) ministr zahraničí Irské republiky Micheál Martin kritiku Lisabonské smlouvy ze strany českého prezidenta Václava Klause během soukromého programu následujícím po oficiální návštěvě Irska jako "nepřiměřené zasahování" do irských záležitostí.
NÁZORY A ARGUMENTY - (neděle: 2.11) - Nedělní debata u kulatého stolu Českého rozhlasu 6. Česká republika a Evropa v době blížícího se předsednictví Rady EU. Hosté: Václav Bělohradský, Petr Mach, Jiří Pehe. Moderuje Lída Rakušanová.
Mimořádné rozhodnutí OPEC z pátku 24. října 2008 je zoufalým pokusem odvrátit pokles cen ropy, který je neodvratný. Finanční krize snižuje poptávku po ropě, navíc působí dlouhodobý efekt zvýšené nabídky při příznivých cenách, který budou členové i nečlenové OPEC rádi využívat.
Pokud by zafixování jedné, byť významné, ceny v ekonomice bylo pro obchod tak zásadní, proč nezafixovat i jiné klíčové ceny? Například mzdy nebo úrokové sazby? Určitě by to též pomohlo lepšímu finančnímu plánování firem a ušetřilo spoustu transakční nákladů, jak tvrdí euromilci. Nalijme si čistého vína: samotné neodvolatelné zafixování kurzu bez dalšího je jen bytostně antiliberální koncept, kterým mnozí chtějí odstranit "ošklivé tržní síly" alespoň z jedné části vesmíru, z obchodování s měnou.
Dramatický vývoj na světových burzách a bankroty či odprodeje několika významných bank v USA i Evropě ukazují, že finanční sektor zažívá revoluci. Světoví politici prosazují záchranné plány a centrální bankéři pumpují do ekonomik peníze. Od počátku americké finanční krize uplynulo více než rok a konec zatím není v dohledu. Dostanou problémy finančního sektoru světové hospodářství do recese? Máme se bát hluboké hospodářské krize podobné 30. letům 20. století?
Nechceme-li totiž jako členové eurozóny platit ze svého politická dobrodružství, kterých jsme byli v sobotu svědky, pak v tomto klubu nemáme co dělat. A to už snad každý ví, že nakonec neplatí politici, nebo ti nejbohatší, ale každý daňový poplatník. I ten nejchudší.
|
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2010 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |