Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 13 | následující Jsou zobrazeny články 121-130 z celkových 774
Ani pokud by se Česká republika měla stát státem, na nějž budou doplácet němečtí daňoví poplatníci, nebude to nezbytně argument pro vstup do EU. Nic na světě totiž není zadarmo.
Evropské normy bere řada podnikatelů obvykle jako nutné zlo, které je cenou za otevření trhu. Dnes, kdy už jsme většinu evropské legislativy přijali a většinu trhu otevřeli, tento aspekt evropské integrace nemůže být předmětem zvažování výhod a nevýhod členství. Od členství musíme očekávat něco více, abychom jej podpořili, nebo nějaký náklad navíc, abychom jej odmítli.
Dvanáct let od pádu komunismu lidé stále rozhodují pouze o polovině svých příjmů. Stát je stále poskytovatelem zhruba poloviny služeb. Jedním ze statků poskytovaných státem a placeným z daní jsou silnice a dálnice.
Premiér Vladimír Špidla opakovaně vyzývá banky, aby aktivněji půjčovaly podnikatelům a podpořily tak snahu vlády o obnovu povodní poničeného majetku. "Myslím, že se do obnovy povodněmi zasažených území musí více zapojit bankovní sektor, stejně jako do úsilí vlády o udržení ekonomického růstu," prohlásil např. nedávno předseda vlády na ekonomickém fóru.
Slovenská volební kampaň byla podobně jako volební kampaň na jaře v České republice ovlivněna myšlenkou rovné daně. Slováci mimochodem zvolili pro tento koncept daňové reformy, který je v angličtině znám jako flat tax, stejný název, jaký se vžil v České republice.
V září skončily na Slovensku parlamentní volby sestavením pravicové vlády. V opozici zůstalo HZDS Vladimíra Mečiara, levicově populistický SMER Róberta Fica a Komunistická strana Slovenska. Slovenská volební kampaň byla podobně jako volební kampaň na jaře v České republice ovlivněna myšlenkou rovné daně.
Rychleji rostoucí ekonomiky eurozóny jako např. Irsko dnes zažívají vyšší inflaci, než měly před zavedením eura, a stagnující ekonomiky jako Německo jsou na pokraji deflace. Kdyby Česká republika používala místo koruny euro, ztratila by ekonomika měnový kurz jako přirozený vyrovnávací činitel toků peněz mezi Českem a zahraničím a množství peněz v ekonomice by se stalo neovladatelnou veličinou. Kdybychom přijali euro dnes, čekala by nás zhruba taková inflace, jaká u nás byla v době pevného svázání kurzu s markou, tj. kolem deseti procent.
Tzv. vpuštění soukromého kapitálu do stavby ostravské dálnice D47 v pojetí vlády není nic jiného než další zvýšení zadlužení státu, tedy občanů tohoto státu. A další zvýšení mandatorních výdajů. Vláda hodlá vybrat společnost, která zajistí financování výstavby dálnice ze soukromých zdrojů (prý se uvažuje o izraelské firmě Housing&Construction).
Pravděpodobně v červnu příštího roku nás čeká referendum, ve kterém se budou občané moci vyslovit, zda si přejí či nepřejí, aby Česká republika vstoupila do Evropské unie. Pro zastánce svobody bude přitom podstatné zvážit, zda by vstup vedl ke zvýšení či k omezení svobody.
Na základě výsledků provedené analýzy lze vážně pochybovat, že v vstup do EU pomůže české ekonomice k rychlejší reálné konvergenci k úrovni zemí západní Evropy.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |