ENEN CZE
===

přepisy přednášek

Ilona Bažantová: Právní zakotvení centrální banky v meziválečném období

seminář Právní postavení centrální banky v demokratickém státě, 27.03.2000, Národní dům na Vinohradech

publikováno: 20.02.2002, čteno: 5×

 

VYŠLO KNIŽNĚ:

více informací o publikaci

Sborník č. 3 "Právní postavení centrální banky v demokratickém státě"

118 stran, brožovaná vazba
vyšlo: duben 2000
cena: 70,- Kč
===

Název * Bankovní úřad při Ministerstvu financí

Období činnosti * 11. 3. 1919 - 31. 3. 1926

Statut * Orgán ministra financí

Úkoly * Správa peněžního oběhu včetně emise peněz a státního dluhu. Pokladní služba a vedení státních účtů. Stanovení výše úrokové míry u emisních úvěrů pro peněžní ústavy, clearingové služby. Od dubna 19201) správa zlaté a devizové rezervy, řízení devizového hospodářství včetně měnového kurzu. Poradní orgán pro ministra financí. Zákonný zákaz přímého úvěrování vlády.

Organizační struktura * Ústředí v Praze; filiálky ve větších městech (třicet, od r. 1920 ještě jedna v Podkarpatské Rusi); pobočky v menších městech.

Vrcholné orgány * Řídící orgán byl Bankovní výbor skládající se z 10 členů jmenovaných ministrem financí, a z předsedy, což byl buď ministr nebo jeho náměstek. Členství ve výboru bylo čestné a bezplatné. Členové byly odborníci působící působící v průmyslu, zemědělství, obchodu a peněžnictví (tzv. odvětvové složení). Operativní vedení zajišťovalo úřednické vedení - Obchodní správa neboli ředitelství. Vrchní ředitel nebo jeho zástupce byli zváni na zasedání bankovního výboru s hlasem poradním.

Kontrola * Na schůzích Bankovního výboru byl přítomen zástupce Kontrolní komise Parlamentu.

Zákonné zakotvení * Vládní nařízení ze dne 6. 3. 1919 č. 119/1919 Sb. z. a n., o úpravě poměrů k Rakousko-Uherské bance; zákon ze dne 10. 4. 1919 č. 187/1919 Sb. z. a n, měnový zákon a k tomuto zákonu vládní nařizení ze dne 12. 5. 1919 č. 246/1919 Sb. z. a n., oorganizaci, funkci a statutu Bankovního úřadu.

Pozn. 1) Devizové hospodaření prováděla Československá devizová ústředna, podřízená Ministerstvu financí a částečně Ministerstvu obchodu. Bankovní úřad převzal agendu Československé devizové ústředny 24. 4. 1920

Název * Národní banka Československá

Období činnosti * 1. 4. 1926 - březen 1939

Statut * Akciová společnost se zvláštním režimem (tj. s povahou veřejnoprávního subjektu). Kapitál ve výši 12 mil. zlatých dolarů USA byl rozdělený na 120 tis. akcií na jméno po 100 zlatých dolarech; jedna třetina akcií ze zákona patřila státu. Akcie byly převoditelné se souhlasem Bankovní rady, od roku 1927 byly kotovány na pražské burze.

Úkoly * Funkce cedulové banky, provádění měnové a kurzové politiky včetně clearingu a vedení státních financí, částečné řízení devizového hospodářství; poradní orgán a konzultant vlády v měnových záležitostech. Byl stanoven zákonný zákaz poskytování jakýchkoli přímých nebo nepřímých úvěrů státu. NBČs neurčovala zlatý obsah koruny, pravidla zlatého krytí a normy devizové vázanosti - to bylo v působnosti Národního shromáždění, resp. vlády.

Organizační struktura * Ústředí v Praze (včetně Prezídia, hlavní pokladny, ústřední účtárny, studijního oddělení, tiskárny bankovek); hlavní ústav v Praze a filiálky (34) ve větších městech; pobočky (134) ve městech menších.

Vrcholné orgány * Nejvyšší statutární orgán byla valná hromada akcionářů, svolávaná jedenkrát ročně, kterou tvořili akcionáři, čs. státní občané vlastnící alespoň 10 akcií. Valná hromada volila některé členy Bankovní rady a členy Revidujícího výboru.

Vedoucím orgánem byla Bankovní rada v čele s guvernérem. Devíti (max. desetičlenná) Bankovní rada měla 6 leté funkční období. Guvernéra na návrh vlády jmenoval prezident republiky stejně jako další dva členy. Šest členů volila valná hromada, z nichž jednoho jmenoval prezident republiky viceguvernérem (náměstkem). Jednoho člena si mohla kooptovat Bankovní rada. V Bankovní radě bylo důsledně dodržováno odvětvové složení členů.

Ostatní orgány * Pomocným poradním orgánem posuzujícím bonitu směnek předkládaných k reeskontu byl Sbor cenzorů jmenovaný Bankovní radou pro obvod každé pobočky z představitelů hospodářských kruhů daného regionu. Výkonným orgánem byla Obchodní správa, nebo-li Ředitelství v čele s vrchním ředitelem.

Kontrola * Ze strany akcionářů * Valnou hromadou byl volen devítičlenný Revidující výbor, který dohlížel na vnitřní hospodaření a podílel se na sestavení roční bilance. * Ze strany státu * Vládou byl jmenovaný z úředníků Ministerstva financí vládní komisař, který sledoval zachovávání zákonů, stanov, zúčastňoval se jednání Bankovní rady a byl ze zákona povinen protestovat proti takovým usnesením Bankovní rady, které podle něj odporovalo zákonu, stanovám nebo zájmům státu. V takových případech měla věc být projednána ve vládě a v případě sporu mělo být rozhodnuto v ad hoc ustaveném rozhodčím soudu, který měl být sestaven společně s vládou a bankou. Závěrečné účty (roční účetní závěrka) byly přezkoumatelné Nejvyšším kontrolním úřadem.

Zákonné zakotvení * Zákon ze dne 14. 4. 1920 č. 347/1920 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové (tzv. bankovní zákon) novelizován zák. ze dne 23. 4. 1925 č. 102/1925 Sb. z. a .n, a k tomuto zákonu vyhláška ministra financí ze dne 1. 4. 1926 č. 43/1926 Sb. z. a n., o zahájení činnosti NBČs.

Pramen: cit. zákonné předpisy; Vencovský, F. a kol. : Dějiny bankovnictví v českých zemích. Bankovní institut, Praha 1999; Bažantová, I.: Zrod československé měny. Ekonomická revue 1999, č. 2, s. 22 - 33.

 

Ilona Bažantová

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.

---
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2019
design, kód: Jan Holpuch nejml.
RSS 2.0 RSS ­